.jpg?ph=805377e701)
Vesica Piscis
Symbol,který ručně maluji na ušní a tělové svíce má pro mne hluboký význam ve svojí síle a poselství....Vesica vešla do mého života diký posvátné geometrii,která mne pomohla rozpomenout si,prožít a přijmout....
Jde o uchopení a přijetí dvou protikladů,jako je temno a světlo....
Jin a Jang nejsou protichůdné síly, ale vzájemně se doplňující protiklady – neviditelné (skryté, ženské) a viditelné (projevené, mužské), které na sebe vzájemně působí v rámci většího, dynamického celku. Všechno má jinové i jangové aspekty, například Světlo nemůže existovat bez tmy a naopak, ale každý z těchto aspektů se může projevovat s různou silou.
Vesica Piscis je jeden z nejvýznamnějších geometrických obrazců historické i moderní doby. V základu jej tvoří dva protínající se kruhy, přičemž vnitřní část Vesica Piscis mimo jiné představuje:
1) Spojení Boha a Bohyně a stvoření potomstva
2) Rybu jako symbol Ježíše Krista
3) V umění: zploštělý ovál, kterým se ve středověké tvorbě zobrazovala svatozář
4) Pochvu ženské bohyně
5) Základní motiv Květu Života
6) Půdorys Stromu Života
7) Formující sílu mnohoúhelníků
8) Geometrický popis odmocnin a harmonických proporcí
9) Zdroj nesmírné síly a energie.
V nejstarších tradicích byla Nejvyšší bytost představována koulí, symbolem BYTOSTI bez začátku a konce, existující věčně, v dokonalé formě a dokonalé souměrnosti. Přidání druhé koule mělo znamenat rozšíření jednoty v dualitu mužského a ženského principu, Boha a Bohyně. Tím, že se koule překrývají, tvoří Bůh a Bohyně Božské potomstvo. K motivu Vesica Piscis (a motivům od něj odvozeným, jako jsou Květ Života, Strom Života a základy geometrie) se pojí historie dlouhá tisíce let, která předchází v podstatě všem velkým náboženským systémům současné éry.
Syn či dcera Boha a Bohyně jsou spojeni s průnikem dvou koulí. V případě Ježíše Krista sloužil dvourozměrný obraz jako symbol zázraku s rybami. Středem tohoto symbolu je také vyjádřena duchovní síla.
Geometricky je Vesica Piscis tvar vzniklý průnikem dvou kruhů o stejném poloměru, které se protínají tak, že střed každého z kruhů leží na obvodu kruhu druhého. Název v překladu z latiny znamená „rybí měchýř“.